Přednášky pro veřejnost

Přednášky pro veřejnost

Přednášky pro veřejnost trvají většinou 60 nebo 90 minut a jsou zaměřeny na historické a aktuální události v kosmonautice a na trendy v plánovaném dobývání kosmu. 
Potřebné zajištění: Dataprojektor, promítací plátno

 

KOSMONAUTIKA PŘEVÁŽNĚ NEVÁŽNĚ
(aneb Co dělají kosmonauti, když se řídící středisko nedívá)

Létat do kosmu je zodpovědné a nebezpečné povolání - ale i při něm si kosmonauti najdou čas na zábavu a odrea-gování. Co se děje na palubě kosmické stanice na oběžné dráze, když se řídící středisko nedívá? Jak kosmonauti odpočívají, relaxují a baví se? Jak se myjí, co jí, jak chodí na záchod? A je v kosmu místo třeba i na sex?

 

ŽIVOT NA KOSMICKÉ STANICI

Mezinárodní kosmická stanice ISS létá vesmírem ve výšce 400 km nad našimi hlavami. Šestičlenná posádka obkrouží Zeměkouli každých 90 minut, za jeden den to stihnou 16x.
Co všechno lidé ve vesmíru dělají, jaké tam mají povinnosti, čím vyplňují svůj den? A na jakých experimentech pracují právě teď? Jak brzy doplní nyní používané ruské dopravní lodě Sojuz další moderní stroje a co bude s obrovskou vesmírem letící orbitální laboratoří, až za pár roků skončí její životnost? Bude se stavět nová, nebo se lidstvo vydá jinou cestou?
 

APOLLO-1: JE TU OŠKLIVÝ OHEŇ!

Start první mise amerického lunárního programu Apollo byl připraven na 21. února 1967. Zatím však jen na oběžnou dráhu Země, kde se měly odzkoušet všechny systémy nové lodě.
Na 27. ledna 1967 byla naplánována kompletní zkouška činnosti posádky před startem. Nešlo o nijak nebezpečnou akci, která se přesto změnila v děsivou tragédii, která výrazně ovlivnila americkou kosmonautiku… Od okamžiku, kdy se z kabiny lodě Apollo 1 ozval výkřik „Je tu ošklivý oheň!“, trvalo pouhých 18 vteřin, než tříčlenná posádka prohrála svůj boj o život…
Co předcházelo tragickému požáru v kabině kosmické lodě Apollo 1, a jak to ovlivnilo americké plány na dobytí Měsíce, se dozvíte z přednášky připravené u příležitosti 50. výročí této události.

 

KALENDÁŘ PILOTOVANÉ KOSMONAUTIKY 2016

Co se stalo v pilotované kosmonautice v uplynulých dvanácti měsících? A co se chystá pro měsíce následující? Co mimořádného potkalo lidi a techniku spojenou s lety do vesmíru? Pravidelný roční přehled kosmonautiky…

 

KOSMONAUTIKA VE FILATELII, FILATELIE V KOSMONAUTICE
Filatelie je s kosmonautikou velice úzce spojena - již první lety Sputníků, Lajky, Strelky a Bělky byly dokumentovány na poštovních známkách. Prvnímu člověku ve vesmíru, Juriji Gagarinovi, vychází stále po celém světě spousta známek a filatelistických obálek. Stejně tak i Neil Armstrongovi a dalším americkým astronautům, kteří se prošli po měsíčním povrchu. Několik stovek pamětních poštovních obálek se dostalo až na měsíční povrch, ale jen jedna jediná tam byla orazítkována. Pamětní obálky létaly i v amerických raketoplánech a byly na sovětských orbitálních stanicích Saljut a Mir. A teď jsou ve sbírkách filatelistů i sběratelů autogramů kosmonautů...

 

30 ROKŮ OD HAVÁRIE RAKETOPLÁNU CHALLENGER

Na konci ledna 2016 uplyne 30 roků od havárie raketoplánu Challenger, kdy při výbuchu krátce po startu zemřela celá sedmičlenná posádka, včetně první učitelky letící do kosmu Christy McAuliffeové.

Proč k tragickému výbuchu došlo? A bylo možné mu předejít? Jaké chyby a lidská selhání vedly k tomu, že raketoplán Challenger skončil svůj desátý start ve všeničícím ohnivém infernu? A jaký to mělo vliv na další americký kosmický program?  

 

POVÍDÁNÍ O ZEMI
(Nejfotografovanější „celebritou“ je naše Země.)

Žijeme uprostřed nekonečného vesmíru, ale známe svojí vlastní planetu? Pohledy z kosmu často ukazují náš život úplně jinak, než ho vidíme my pohledem pozemšťanů. Podívejme se společně na několik desítek míst na Zemi, tak jak je zachytily fotoaparáty z družic a kosmonauti z Mezinárodní kosmické stanice. Občas nepoznáme ani místa, kde jsme určitě byli, občas nás překvapí, jaký nový pohled na známé místo uvidíme.

 

PRVNÍ INTERKOSMONAUT (VLADIMÍR REMEK)

2.března 1978 vzlétl do vesmíru v kabině sovětské kosmické lodě Sojuz 28 první československý kosmonaut Vladimír Remek. Byl prvním nesovětským a neamerickým kosmonautem. Československo se ten den stalo třetím státem světa, který měl ve vesmíru svého občana. 

Jak výběr a výcvik prvního Evropského kosmonauta probíhal? A jak proběhl jeho osmidenní let na sovětskou orbitální stanici Saljut-6? 

 

HISTORIE KOSMONAUTIKY – CESTOU OD ČÍNSKÉ RAKETKY PO SOUČASNOST

Prazáklady kosmonautiky jsou vysledovatelné již v 1.st.n.l., kdy myslitel a matematik Herón Alexandrijský zhotovil první jednoduchý parní reaktivní motor. Číňané poprvé použili rakety v boji v roce 1232 za čínsko-mongolské války. A první člověk přistál na Měsíci v roce 1969. Mezitím se toho ale událo velmi mnoho…

 

HLEDÁNÍ MIMOZEMSKÝCH CIVILIZACÍ TECHNICKÝMI PROSTŘEDKY

Nejenom Voyagery a Pioneery letí do hlubokého vesmíru s poselstvím lidí z planety Země. Pozdravy jsou vysílány dlouhodobě i z pozemských radioteleskopů, po odpovědích pátrají miliony lidí u svých počítačů v rámci projektu SETI@home. Pátrání po možných mimozemských civilizacích není jen výsadou snílků a fantastů, ale i plnohodnot-nou vědeckou disciplinou. A máme svojí přítomnost do vesmíru oznamovat, nebo raději mlčet?

 

ZVÍŘATA VE SLUŽBÁCH KOSMONAUTIKY
(Čtvernozí - a někdy i vícenozí – kosmonauti)

Jméno prvního živého tvora ve vesmíru zná většina z nás – fenka Lajka do kosmu vzlétla v listopadu roku 1957. Ze své cesty se však nevrátila a v kosmu zahynula. Fenky Strelka a Bělka už měli větší štěstí – ze své kosmické výpravy se v srpnu 1960 v pořádku vrátily zpět na Zemi. Zvířata tak lidem ukazovala cestu v dobývání kosmu a pomáhala jim poznat nebezpečí, které může v kosmu na lidské kosmonauty číhat. Jejich cesty byly velmi často zakončeny smrtí při výbuchu startující rakety nebo při tvrdém přistání návratové kabiny.

 

PROJEKT APOLLO: NEJNÁDHERNĚJŠÍ DOBRODRUŽSTVÍ ČLOVĚKA VE VESMÍRU

Přistáním prvních lidí na měsíčním povrchu 20. července 1969 vyvrcholil nejambicióznější projekt USA minulého století. Co předcházelo prvním krokům Neila Armstronga po Měsíci, a co po nich následovalo? Přednáška provede zájemce cestou od tragické smrti posádky Apolla 1 až po první (a na dlouhou dobu jedinou) spolupráci kosmických velmocí při společném letu Sojuz-Apollo. 

Přednášku je možné doplnit krátkodobým nebo dlouhodobým zapůjčením výstavy o projektu Apollo (10 posterů formátu A1 k zavěšení) – na základě domluvy

 

PROJEKT APOLLO: OPRAVDU JSME BYLI NA MĚSÍCI?

Pravda a lež o americkém programu letů lidí na Měsíc… Jak je možné, že na měsíčním povrchu bez atmosféry vlaje vlajka? Proč nejsou na měsíční obloze vidět hvězdy? Tyto a mnohé další otázky si klade mnoho lidí – a někteří věří, že celé kosmické dobrodružství Apollo bylo jen velikým podvodem. Jak tomu je doopravdy? Poslechněte si argu-menty obou stran. Aby nedošlo k mýlce – já věřím tomu, že lidé na Měsíci opravdu byli! A vy? 

Přednášku je možné doplnit krátkodobým nebo dlouhodobým zapůjčením výstavy o projektu Apollo (10 posterů formátu A1 k zavěšení) – na základě domluvy

 

KOSMICKÝ SKAFANDR

Oblek kosmonauta, který ho chrání před nebezpečím a nástrahami volného vesmíru, před vakuem a mikrometeo-rity. Víte co všechno musí skafandr zvládnout a jak je složité se do něj obléknout? Nebo co má skafandr astronau-tů, kteří se procházeli po povrchu Měsíce, společného s dámskými podprsenkami? A jak bude vypadat kosmický oblek budoucnosti?

 

GAGARIN NÁS VŠECHNY POZVAL DO VESMÍRU

Cesta, která změnila historii a navždy se zapsala do dějin lidstva, trvala 12. dubna 1961 sovětskému kosmonautovi Juriji Gagarinovi pouhých 108 minut. Co však tomuto velkému okamžiku 20.století předcházelo a co po něm následovalo? A jak to bylo s dodnes přesně neojasněnými událostmi Gagarinovy tragické smrti v roce 1968?

 

ŽENY V KOSMU – PRVNÍ BYLA VALENTINA...

Ruská kosmonautka Valentina Tereškovová, tkadlena, amatérská parašutistka a komsomolská funkcionářka s hezkou tváří svůj let příliš nezvládla – možná i proto se další žena vydala do vesmíru až o dlouhých 19 let později.

Do dnešních dnů bylo ve vesmíru 57 žen z osmi států světa. Mají ženy stejné předpoklady pro práci v kosmu jako jejich mužští kolegové? A je vůbec vhodné, aby ženy do vesmíru létaly? Jaké budou pozice a úkoly žen při budoucích dlouhých objevitelských cestách na Mars či jiná místa známého vesmíru? A jak to bude se sexem, zrozením a výchovou dětí při mnohaletých kosmických misích?

 

POPRVÉ Z MĚSÍCE…
(aneb Fotografie, kameny a stopy kol)

Před Vánocemi roku 1968 uviděli muži z Apolla 8 poprvé na vlastní oči odvrácenou tvář Měsíce, kterou pozemšťa-né do té doby znali pouze z několika fotografií. Měsíc začal odhalovat svá poslední tajemství. Krátce nato přivezli američtí astronauti první vzorky měsíční půdy, později dopravily vzorky i sovětské sondy Luna. A Měsíc podrobně prozkoumaly i ze Země ovládané Lunochody… Víte o tom, že měsíční vzorky se zkoumaly také v československých laboratořích? A víte, co měl společného Lunochod s jadernou havárií v Černobylu? A který americký astronaut si v aukci koupil 30 roků staré vozítko zaparkované na Měsíci? 

 

JOHN GLENN A PŮL STOLETÍ AMERICKÉ PILOTOVANÉ KOSMONAUTIKY 1962-2012

Byl prvním Američanem na oběžné dráze Země, do dnešních dnů je nejstarším člověkem, který vzlétl do vesmíru. John Glenn - pilot, astronaut, senátor, přítel rodiny presidenta Kennedyho, je již posledním živým mužem z legendární první sedmičky amerických astronautů projektu Mercury. S americkou kosmonautikou a jejími lidmi prožil celé půlstoletí – jaké bylo? A jaké bude to další?

 

NEIL ARMSTRONG – ZNÁMÝ I NEZNÁMÝ HRDINA…

Vzpomínka na muže, který svým malým krokem učinil veliký skok pro lidstvo, a který nás v létě roku 2012 navždy opustil. Co předcházelo tomu, než mohl otisknout svojí stopu do měsíčního prachu, a co potom následovalo. Životní příběh jednoho z nejvýznamnějších mužů minulého století v devadesátiminutovém vyprávění…

Přednášku je možné doplnit krátkodobým nebo dlouhodobým zapůjčením výstavy o projektu Apollo (10 posterů formátu A1 k zavěšení) – na základě domluvy

 

HOUSTONE, MÁME PROBLÉM! PŘÍBĚH APOLLA 13 A JEHO LIDÍ

Měla to být triumfální cesta Jima Lovella a jeho posádky k Měsíci. Výbuch kyslíkové nádrže však změnil let třetí americké měsíční expedice v boj o život. Začíná nejdramatičtější záchranná operace v dějinách NASA. Tisíce lidí na Zemi bojuji o návrat posádky, miliony dalších sledují kosmický let v televizi. Dochází elektrická energie, kyslík, hromadí se problémy… Příběh, známý z filmového zpracování s Tomem Hanksem v hlavní roli, trochu jiným pohledem.

Přednášku je možné doplnit krátkodobým nebo dlouhodobým zapůjčením výstavy o projektu Apollo (10 posterů formátu A1 k zavěšení) – na základě domluvy

 

VZHŮRU KE HVĚZDÁM: PŘÍBĚH AMERICKÉ KOSMONAUTIKY SOUČASNOSTI

Po třiceti letech a stopětatřiceti startech skončila éra amerických raketoplánů. A co bude dál? V první části programu si prostřednictvím fotografií představíme milníky i slavné či tragické okamžiky americké kosmonautiky minulých třiceti roků, i to, proč se o raketoplánech mluví jako o „ekonomické katastrofě“. Druhá část přednášky potom ukáže současnost a budoucnost americké i světové kosmonautiky.