Přednášky: Popularizace kosmonautiky

Naší významnou a dlouhodobou aktivitou je popularizace kosmonautiky a jejich přínosů lidem na Zemi formou vzdělávacích přednášek pro žáky základních škol a středoškolské studenty.
Každoročně se uskuteční zhruba stovka školních přednášek s účastí několika tisíc žáků a studentů v desítkách měst České republiky, kdy je během hodinového programu představena kosmonautika nejenom jako moderní vědní obor s řadou možností k zapojení především do jeho pozemských segmentů, ale i jako obor, který přináší lidem na Zemi velké množství nových objevů a materiálů či zařízení usnadňujících a vylepšujících běžný denní lidský život.
Kromě takovýchto pohledů na kosmonautiku a vědu s ní spojenou, odstupňovaných samozřejmě podle věkové struktury mladých posluchačů, nabízíme i řadu dalších témat zaměřených jak na historii a současnost kosmonautiky, tak i na témata dobývání Marsu, nebo třeba hledání mimozemského života. Při programech určených především menším dětem (a to už od mateřských škol) je často využívána i figurka Krtka-kosmonauta, která byla v roce 2011 spolu s americkým astronautem Andrewem Feustelem na Mezinárodní kosmické stanici a nyní slouží k propojení dětského světa se světem moderní techniky a vědy.
Samostatnou kapitolou jsou potom přednášky pro laickou nebo odbornou veřejnost na hvězdárnách, v klubech a na řadě konferencí, odborných workshopů či letních školách. Zde bývají představena témata jak z historie, tak aktuální současnosti lidského dobývání vesmíru, ale i tématika zaměřená na život kosmonautů na orbitální stanici (a to včetně té asi nejdiskutovanější kapitoly o možnostech sexu ve vesmíru…) nebo budoucnosti lidstva ve vesmíru.
 
V případě zájmu je možné se na podmínkách a termínech uskutečnění přednášky domluvit na e-mailu milan@halousek.eu nebo využijte kontaktní formulář
 
Na případnou spolupráci se těší

PŘEHLED NABÍZENÝCH PŘEDNÁŠEK:

Kosmonautika a my

Opravdu potřebujeme k životu kosmonautiku?
Kosmonautika není jen těch několik lidí na Mezinárodní kosmické stanici 400 km nad našimi hlavami, nebo roboti zkoumající povrch Marsu. Kosmonautika jsou i družice umožňující nám sledování televize nebo telefonování, nápoje v prášku, dehydrované potraviny, CCD čipy ve fotoaparátech, joystick u počítače, suchý zip, solární panely, airbagy, teflonové pánve a žehličky, akumulátorové nářadí.
Určeno pro skupiny: ZŠ první stupeň , ZŠ druhý stupeňstřední školy/gymnázia

Život na kosmické stanici

Mezinárodní kosmická stanice ISS létá vesmírem ve výšce 400 km nad našimi hlavami. Šestičlenná posádka obkrouží Zeměkouli každých 90 minut, za jeden den to stihnou 16x.
Co všechno lidé ve vesmíru dělají, jaké tam mají povinnosti, čím vyplňují svůj den? A na jakých experimentech pracují právě teď? Jak brzy doplní nyní používané ruské dopravní lodě Sojuz další moderní stroje a co bude s obrovskou vesmírem letící orbitální laboratoří, až za pár roků skončí její životnost? Bude se stavět nová, nebo se lidstvo vydá jinou cestou?

Určeno pro skupiny: střední školy/gymnáziaveřejnost/kluby

Cesta na Mars

Na Mars lidé poletí poprvé nejdříve okolo roku 2035. Ale již dnes se na to musíme začít připravovat.
Vědci musí vymyslet spoustu nových zařízení, přístrojů a strojů, technici musí najít nové materiály, které neselžou a vydrží dlouhou cestu vesmírem a ještě delší pobyt na nepříliš přívětivém marsovském povrchu.
Co budou cestovatelé vesmírem jíst? Jak budou udržovat své tělo v dobré fyzické i psychické pohodě? A bude mnohaměsíční cesta opravdu velice nudnou? Jak se bude posádka bavit, co bude číst, na jaké filmy se bude dívat? Otázek je spousta, odpovědí zatím jen málo…
Určeno pro skupiny: ZŠ první stupeň , ZŠ druhý stupeňstřední školy/gymnázia

30 roků od havárie raketoplánu Challenger

Na konci ledna 2016 uplynulo 30 roků od havárie raketoplánu Challenger, kdy při výbuchu krátce po startu zemřela celá sedmičlenná posádka, včetně první učitelky letící do kosmu Christy McAuliffeové. Proč k tragickému výbuchu došlo? A bylo možné mu předejít? Jaké chyby a lidská selhání vedly k tomu, že raketoplán Challenger skončil svůj desátý start ve všeničícím ohnivém infernu? A jaký to mělo vliv na další americký kosmický program?
Určeno pro skupiny: veřejnost/kluby

Kosmonautika převážně nevážně

... aneb Co dělají kosmonauti, když se řídící středisko nedívá.
Létat do kosmu je zodpovědné a nebezpečné povolání - ale i při velkém množství práce si kosmonauti musí najít čas na jídlo, spánek a relaxaci. Co se děje na oběžné dráze, když se řídící středisko nedívá? Jak si kosmonauti připravují oběd a proč v kabině nesmí poletovat drobky a kapičky vody? Jak se myjí a chodí na záchod, a jak se kosmonautům na kosmické stanici spí? A je v kosmu místo třeba i na sex?
Určeno pro skupiny: veřejnost/kluby

Povídání o Zemi - pohledy z vesmíru

Naše rodná planeta Země je jednou z nefotografovanějších celebrit! Zaměřují se na ní fotoaparáty kosmonautů z Mezinárodní kosmické stanice i optika automatických sond.
Nefotografují se jen vojensky nebo vědecky důležitá místa, občas se najde čas i na zvěčnění zajímavých přírodou nebo lidmi vytvořených objektů. Pojďme se podívat na naší planetu shora, kdy mnoho běžně známých míst dostává úplně nové rozměry.
Určeno pro skupiny: ZŠ druhý stupeňstřední školy/gymnázia , veřejnost/kluby

Gagarin nás všechny pozval do vesmíru

Při příležitosti blížícího se 55. výročí startu prvního člověka do vesmíru se podíváme na události kolem kosmického letu Jurije Gagarina. Jeho cesta vesmírem trvala ve středu 12. dubna 1961 pouhých 108 minut, přesto změnila historii a navždy se zapsala do dějin lidstva.
Co historickému okamžiku předcházelo a co po něm následovalo? A jak to bylo s dodnes přesně neojasněnými událostmi Gagarinovy tragické smrti v roce 1968?
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby

První Interkosmonaut (Vladimír Remek)

2.března 1978 vzlétl do vesmíru v kabině sovětské kosmické lodě Sojuz 28 první československý kosmonaut Vladimír Remek. Byl prvním nesovětským a neamerickým kosmonautem. Československo se ten den stalo třetím státem světa, který měl ve vesmíru svého občana. 
Jak výběr a výcvik prvního Evropského kosmonauta probíhal? A jak proběhl jeho osmidenní let na sovětskou orbitální stanici Saljut-6?
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby

Historie kosmonautiky

Cestou od čínské raketky po současnost...
Prazáklady kosmonautiky jsou vysledovatelné již v 1.st.n.l., kdy myslitel a matematik Herón Alexandrijský zhotovil první jednoduchý parní reaktivní motor. Číňané poprvé použili rakety v boji v roce 1232 za čínsko-mongolské války. A první člověk přistál na Měsíci v roce 1969. Mezitím se toho ale událo velmi mnoho…
Určeno pro skupiny: ZŠ druhý stupeňstřední školy/gymnázia , veřejnost/kluby

Kosmonautika a hledání mimozemských civilizací

Nejenom Voyagery a Pioneery letí do hlubokého vesmíru s poselstvím lidí z planety Země. Pozdravy jsou vysílány dlouhodobě i z pozemských radioteleskopů, po odpovědích pátrají miliony lidí u svých počítačů v rámci projektu SETI@home. Vědci hledají exoplanety, prohlubují své znalosti o astrobiologii. A chystají se nové projekty.
Pátrání po možných mimozemských civilizacích není jen výsadou snílků a fantastů, ale i plnohodnotnou vědeckou disciplinou. A máme svojí přítomnost do vesmíru oznamovat, nebo raději mlčet?
Určeno pro skupiny: ZŠ druhý stupeňstřední školy/gymnázia , veřejnost/kluby

Zvířata ve službách kosmonautiky

Čtvernozí (a někdy i vícenozí) kosmonauti...
Jméno prvního živého tvora ve vesmíru zná většina z nás – fenka Lajka do kosmu vzlétla 3. listopadu 1957. Ze své cesty se však nevrátila a v kosmu zahynula. Fenky Strelka a Bělka už měli větší štěstí – ze své kosmické výpravy se v srpnu 1960 v pořádku vrátily zpět na Zemi.
Už před prvními psy se na hranici vesmíru dostalo ve speciálních výškových raketách několik živých tvorů – ovocné mušky, malé opičky nebo myšky. Zvířata tak lidem ukazovala cestu v dobývání kosmu a pomáhala jim poznat nebezpečí, které může v kosmu na lidské kosmonauty číhat. Jejich cesty byly velmi často zakončeny smrtí při výbuchu startující rakety nebo při tvrdém přistání kosmické lodě.
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby

Zvířátka v kosmu

Jméno prvního živého tvora ve vesmíru zná většina z nás – fenka Lajka do kosmu vzlétla 3. listopadu 1957. Následovalo jí mnoho dalších pejsků i jiných zvířátek.
V kabině americké kosmické lodě Mercury si v roce 1961 vyzkoušeli na krátkou chvíli stav beztíže šimpanzové Ham a Enos. První kočičí kosmonautka odstartovala v roce 1963 – byla jí francouzská kočička Felicité. Krátce před ní do vesmíru nahlédl i krysák Hector. 
Zvířata tak lidem ukazovala cestu v dobývání kosmu a pomáhala jim poznat nebezpečí, které může v kosmu na lidské kosmonauty číhat. Díky nim byly potom cesty lidí do vesmíru mnohem bezpečnější.
Určeno pro skupiny: mateřské školy , ZŠ první stupeň , ZŠ druhý stupeň

Vzhůru do kosmu - Krtečkova cesta do vesmíru

Všichni známe pohádkovou postavičku Krtečka s červeným nosem, všichni máme rádi jeho příběhy. A asi většina z dětí ví, že plyšový Krteček byl doopravdy ve vesmíru – v roce 2011 ho tam s sebou na palubě amerického raketoplánu vzal astronaut Andrew Feustel.
A Krteček teď všem malým zájemcům o vesmír může vyprávět, jaké to je se vznášet ve stavu beztíže a jak mu chutnalo speciální jídlo, připravované pro kosmonauty. Budoucím kosmonautům také představí své zvířecí kamarády, kteří letěli do vesmíru už před ním.
Určeno pro skupiny: mateřské školy , ZŠ první stupeň
Přistáním prvních lidí na měsíčním povrchu 20. července 1969 vyvrcholil nejambicióznější projekt USA minulého století. Co předcházelo prvním krokům Neila Armstronga po Měsíci, a co po nich následovalo? Přednáška provede zájemce cestou od tragické smrti posádky Apolla 1 až po první (a na dlouhou dobu jedinou) spolupráci kosmických velmocí při společném letu Sojuz-Apollo.
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby
... aneb Pravda a konspirace o (ne)přistání lidí na Měsíci
V roce 1969 přistáli první lidé na povrchu Měsíce. Opravdu? Je americký kosmický projekt Apollo jen velikým podvodem, nebo se opravdu lidé po měsíčním povrchu procházeli? Jak je možné, že na povrchu bez atmosféry vlají vlajky? Proč nejsou na měsíční obloze vidět hvězdy? A jak se tam dostaly přístroje, které dodnes fungují?
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby

Ženy v kosmu

Již v roce 1963 se do vesmíru vydala první žena – ruská kosmonautka Valentina Tereškovová. Tkadlena, amatérská parašutistka a komsomolská funkcionářka s hezkou tváří svůj let příliš nezvládla – možná i proto se další žena vydala do vesmíru až o dlouhých 19 let později.
Mají ženy stejné předpoklady pro práci v kosmu jako jejich mužští kolegové? A je vůbec vhodné, aby ženy do vesmíru létaly?
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby
Speciální oblek používají potápěči, hasiči, piloti výškových letadel, ale i kosmonaut.
Skafandr je speciální druh ochranného obleku, který chrání lidskou bytost uvnitř před nepříznivým vlivem vnějšího okolního světa. Zajišťuje přežití v těch nejnepříznivějších podmínkách extrémně nízkých či vysokých teplot nebo tlaků, chrání i před radiací.
Kosmický skafandr je fascinujícím složitým systémem, kterému vděčí mnoho kosmonautů za svůj život. Musí být pevný a robustní, ale zároveň i ohebný a poddajný.
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby

Poprvé z Měsíce…

... aneb fotografie, kameny a stopy kol.
Je to již téměř padesát roků, co lidé poprvé uviděli na vlastní oči odvrácenou tvář Měsíce. Posádka Apolla 8 spatřila místa na povrchu našeho vesmírného souputníka, která lidé do té doby znali pouze z několika nepříliš kvalitních fotografií. Měsíc začal odhalovat svá poslední tajemství. Krátce nato přivezli američtí astronauti první vzorky měsíční půdy, později dopravily vzorky z dalších míst Měsíce i sovětské sondy Luna. A Měsíc podrobně prozkoumaly i ze Země dálkově řízené Lunochody…
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby

Kalendář pilotované kosmonautiky v roce 2015 (2016)

Co nám přinesla v roce 2015 nového a zajímavého pilotovaná kosmonautika? Co v loňském roce prožily posádky Mezinárodní kosmické stanice? A jak se přiblížily okamžiky startů nových kosmických lodí? Co se vloni v kosmonautice povedlo, ale i co se tak úplně nepovedlo?
Určeno pro skupiny: veřejnost/kluby

John Glenn a začátky americké pilotované kosmonautiky

Před skoro pětapadesáti roky, v úterý 20. února 1962, vzlétl do kosmu první americký astronaut John Glenn. Před ním jen na pár minut nahlédli do vesmíru v kosmických lodích Mercury šimpanzi Ham a Enos a astronauté Alan Shepard a Virgil Grissom.
John Glenn obletěl jako první Američan Zemi třikrát a po 4 hodinách a 55 minutách dlouhém letu úspěšně přistál ve vlnách Atlantiku. Tím začala americká cesta, která vyvrcholila přistáním prvních lidí na Měsíci v roce 1969.
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby

Neil Armstrong - známý i neznámý hrdina…

Vzpomínka na muže, který svým malým krokem učinil veliký skok pro lidstvo, a který nás v létě roku 2012 navždy opustil. Co předcházelo tomu, než mohl otisknout svojí stopu do měsíčního prachu, a co potom následovalo? Životní příběh jednoho z nejvýznamnějších mužů minulého století v devadesátiminutovém vyprávění…
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby
... příběh mise Apollo 13 a jeho lidí.
Měla to být triumfální cesta Jima Lovella a jeho posádky k Měsíci. Výbuch kyslíkové nádrže však změnil let třetí americké měsíční expedice v boj o život. Začíná nejdramatičtější záchranná operace v dějinách NASA. Tisíce lidí na Zemi bojuji o návrat posádky, miliony dalších sledují kosmický let v televizi. Dochází elektrická energie, kyslík, hromadí se problémy...
Určeno pro skupiny: veřejnost/kluby

Vzhůru ke hvězdám

... příběh americké kosmonautiky současnosti.
Po třiceti letech a stotřicetipěti startech skončila éra amerických raketoplánů. A co bude dál?
Představíme si milníky i slavné či tragické okamžiky americké kosmonautiky minulých třiceti roků, nejvýznamnější osobnosti na palubách kosmických strojů i nejzajímavější náklady, které pět raketoplánů vyneslo na oběžnou dráhu Země. Ale i budoucnost americké i světové kosmonautiky v následujících letech.
Určeno pro skupiny: veřejnost/kluby
Filatelie je s kosmonautikou velice úzce spojena - již první lety Sputníků, Lajky, Strelky a Bělky byly dokumentovány na poštovních známkách. Prvnímu člověku ve vesmíru, Juriji Gagarinovi, vychází stále po celém světě spousta známek a filatelistických obálek. Stejně tak i Neil Armstrongovi a dalším americkým astronautům, kteří se prošli po měsíčním povrchu. Několik stovek pamětních poštovních obálek se dostalo až na měsíční povrch, ale jen jedna jediná tam byla orazítkována.
Určeno pro skupiny: veřejnost/kluby

Havířovské radniční listy, září 2016

 

Kosmonautix.cz, 29.6.2016
Andrej Borisenko: Přítomnost ženy na palubě harmonizuje celý náš život

 
Novinky.cz, 16.5.2016

Před pěti lety byl Krtek v kosmu

 

Časopis 5plus2, 5.2.2016
Jezdí s Krtkem a dělá reklamu kosmonautice

 

Česká televize-Studio 6, 28.1.2016
Havárie raketoplánu Challenger

Z mojí sbírky autogramů kosmonautů:


Podpisy více než 80 kosmonautů ze světového kongresu kosmonautů ve Vídni 2016 

 


Jurij Gagarin (Vostok-1), German Titov (Vostok-2), Adrijan Nikolajev (Vostok-3)


Společný let Sojuz-Apollo (1975)

Thomas Stafford, Vance Brand, Donald Slayton (Apollo ASTP)
Alexej Leonov, Valerij Kubasov (Sojuz 19)
 
Setkání s ruským kosmonautem Andrejem Borisenkem v Karlových Varech (2016)
 
Setkání s ruským kosmonautem Vladimírem Kovaljonkem v Praze (2016)
 


Setkání s ruským kosmonautem Alexejem Leonovem v Bratislavě (2016)

 

 
Setkání s americkým astronautem Andrewem Feustelem a jeho manželkou Indirou v Praze (2016)

TOPlist